- Aktualizováno: 11. červen 2013
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 24/2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči mimo jiné zaručuje pacientům právo na náhradu nákladů vynaložených na plánovanou péči v zahraničí. Záměrem Směrnice bylo usnadnit pojištěncům volný pohyb po Evropské unii a zároveň uvolnit volný pohyb služeb v oblasti zdravotnictví. Směrnice předvídá, že pojištěnec bude moci čerpat plánovanou zdravotní péči v jakémkoliv zahraničním zdravotnickém zařízení (ať už veřejném či soukromém), na místě za péči zaplatí v hotovosti a následně požádá svou zdravotní pojišťovnu o náhradu nákladů, které takto vynaložil. Zdravotní pojišťovna nahradí takovou částku, kterou by vynaložila za stejnou péči poskytnutou v České republice, nejvýše však tolik, kolik pojištěnec skutečně zaplatil. Tedy pokud pojištěnec zaplatil za péči zahraničnímu poskytovateli více, než kolik by stejná léčba stála v ČR, proplatí mu jeho pojišťovna jenom „českou“ cenu a zbytek ponese sám pojištěnec. V případě že by léčba byla v zahraničí levnější, nahradí pojištěnci pojišťovna jenom tolik, kolik skutečně zaplatil. Směrnice zároveň předvídá možnost členských států omezit úhradu přesně specifikované nemocniční, nákladné a vysoce specializované péče předchozím souhlasem zdravotní pojišťovny.
Vzhledem k tomu, že směrnice obecně nejsou přímo aplikovatelné, musí být do národních právních řádů do určitého data transponovány. Transpoziční lhůta této Směrnice uplynula 25. Října 2013, aniž by byla její větší část implementována. V současné době byla vládou schválena novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zapracovávající Směrnici a ministerstvo požádalo o projednání novely poslaneckou sněmovnou v prvním čtení. V dané situaci nelze předvídat přesnou podobu, v jaké bude transpoziční novela schválena, ani kdy nabude účinnosti. Do té doby budou zdravotní pojišťovny, co se náhrad za zahraniční zdravotní péči týče, postupovat v souladu s evropskými nařízeními č.883/2004 a 987/2009 a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora, které umožňují refundaci nákladů na nezbytnou péči, na plánovanou nemocniční péči s předchozím souhlasem zdravotní pojišťovny a případně na plánovanou ambulantní péči i bez předchozího souhlasu.
Více informací o nárocích plynoucích ze Směrnice lze nalézt na našich stránkách zde.
V Praze dne 23.11.2013
JUDr. Ladislav Švec, ředitel
- Aktualizováno: 11. červen 2013
V souvislosti se vstupem Chorvatska do EU bychom rádi informovali o některých změnách v nárocích na zdravotní péči českých pojištěnců v Chorvatsku a chorvatských pojištěnců v ČR.
Vzhledem k tomu, že se vůči Chorvatsku začnou od 1.7.2013 aplikovat evropská koordinační nařízení č. 883/04 a 987/09, budou mít čeští pojištěnci při přechodném pobytu v Chorvatsku nárok na nezbytnou zdravotní péči, a to ve smluvních zdravotnických zařízeních a po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění, příp. Potvrzení dočasně nahrazujícího Evropský průkaz.
Pokud bude český pojištěnec potřebovat během svého přechodného pobytu v Chorvatsku určitou specifickou péči spojenou s léčbou chronické nemoci, např. dialýzu, kyslíkovou terapii, chemoterapii, apod., pak již nebude k čerpání této péče potřebovat předchozí svolení své zdravotní pojišťovny. Tato péče by měla být poskytnuta pouze na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Doporučujeme však i přesto tento druh ošetření předjednat, např. kvůli volné kapacitě.
Čeští důchodci bydlící na území Chorvatska budou mít nově nárok na plnou zdravotní péči jak v Chorvatsku, tak i v ČR. Je však nutné se nejprve zaregistrovat u české veřejné zdravotní pojišťovny a požádat o vystavení nárokového dokladu S1 nebo E121. Stejné nároky mají i nezaopatření rodinní příslušníci důchodců.
Důchodci pobírající jak český, tak i chorvatský důchod, kteří bydlí na území Chorvatska, budou nadále podléhat chorvatským právním předpisům.
Vstupem Chorvatska do EU se samozřejmě také mění nároky chorvatských pojištěnců na území ČR. Již po nich nebude vyžadována předchozí registrace s formulářem HR/CZ 111, ale nezbytná zdravotní péče jim bude při přechodném pobytu v ČR poskytnuta ve smluvních zdravotnických zařízeních pouze na základě chorvatského Evropského průkazu zdravotního pojištění, příp. jeho náhradního certifikátu.
Rádi bychom také upozornili, že od 1.7.2013 bude nutné v případě chorvatských občanů pojištěných v ČR registrovat i jejich nezaopatřené rodinné příslušníky.
Všechny chorvatské instituce sociálního zabezpečení (včetně zdravotního pojištění) jsou počínaje dnem 1.7.2013 dostupné prostřednictvím Master Directory.
V Praze dne 10.6.2013
JUDr. Ladislav Švec, ředitel
- Aktualizováno: 28. říjen 2012
V sekci Pro pojištěnce můžete nyní nově nalézt Příručku pro migrující osoby, která byla vytvořena Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR ve spolupráci s Centrem mezistátních úhrad, Českou správou sociálního zabezpečení a generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR. Příručka obsahuje praktické informace o právech a povinnostech migrujících osob a postupech vůči českým institucím, a to jak v situacích, kdy osoby odjíždějí do zahraničí, ať už za prací či z jiného důvodu, tak v případech, kdy se do České republiky ze zahraničí vracejí.
V Praze dne 28.10.2012
JUDr. Ladislav Švec, ředitel
- Aktualizováno: 1. říjen 2012
- Aktualizováno: 12. červen 2012
Centrum mezistátních úhrad by tímto chtělo informovat turisty cestující do Řecka na možné změny v poskytování zdravotní péče. Vzhledem k současné situaci v Řecku se může stát, že při ošetření v rámci nezbytné zdravotní péče budou čeští pojištěnci muset zaplatit celé ošetření a léky sami, a to i přesto, že předloží Evropský průkaz zdravotního pojištění. Nastane-li taková situace, ponechte si účty za ošetření a po návratu do ČR se obraťte na svou zdravotní pojišťovnu a požádejte o refundaci nákladů. Doporučujeme však i přesto sjednat komerční cestovní pojištění
V Praze dne 12.6.2012
JUDr. Ladislav Švec, ředitel
- Aktualizováno: 12. červen 2012
Novelou bylo mj. doplněno znění čl. 13 odst. 1 nařízení š. 883/2004, v důsledku čehož dochází ke změně při posuzování příslušnosti k právním předpisům (tzn. určení státu pojištění) v případě, kdy je osobou vykonáváno zaměstnání na území dvou a více členských států. Pravidla byla doplněna následujícím způsobem:
1. Pokud zaměstnanec vykonává podstatnou část své činnosti (tj. že na činnost vykonávanou ve státě bydliště připadá alespoň 25% pracovní doby nebo odměny) ve státě bydliště, podléhá právním předpisům členského státu bydliště.
2. Nevykonává-li zaměstnanec podstatnou část činnosti ve státě svého bydliště, pak platí, že:
a) má-li pouze jednoho zaměstnavatele, nebo má-li více zaměstnavatelů sídlících pouze v jediném členském státě, podléhá právním předpisům tohoto členského státu, na jehož území má/mají zaměstnavatel/-é sídlo nebo místo podnikání,
b) má-li dva nebo více zaměstnavatelů sídlících ve dvou členských státech, z nichž jedním je stát bydliště, pak podléhá právním předpisům toho z uvedených dvou států, který není státem bydliště osoby,
c) má-li dva nebo více zaměstnavatelů, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých členských státech jiných, než je stát bydliště, pak zaměstnanec podléhá předpisům státu bydliště.
Novým čl. 11 odst. 5 nařízení č. 883/2004 bylo dále doplněno pravidlo pro určování příslušnosti k právním předpisům pro členy letové posádky nebo posádky palubních průvodčích. Činnost, kterou vykonávají v oblasti osobní nebo nákladní letecké dopravy, se považuje za činnost vykonávanou v členském státě, ve kterém se nachází jejich mateřské letiště.
Novela nařízení č. 883/2004 nabude účinnosti 20. dnem po její publikaci v Úředním věstníku, tj. 28.6.2012.
V Praze dne 12.6.2012
JUDr. Ladislav Švec, ředitel
