Jste zde: Home Uncategorised

Pokud cestujete do ČR bez souhlasu Vaší veřejné zdravotní pojišťovny:

  • Je nutné předem dohodnout okolnosti léčení a shodnout se i na ceně zdravotní péče
  • Cena, účtovaná českým poskytovatelem musí být věcně přiměřená a stejná jako v případě českého občana samoplátce.
  • Péče je poskytována stejným způsobem a se stejnými právy a povinnostmi pacienta i poskytovatele, jako v případě českého občana.
  • O zaplacení péče musí být vystaveno potvrzení
  • Poskytovatelem musí být vystaven i přesný rozpis poskytnutých služeb

 

Zpětná vazba na kvalitu poskytnutých informací

Aktualizováno: 25. 2. 2021 10:42

PRÁVA PACIENTA VE VZTAHU K LÉČBĚ:

Ve vztahu k léčbě platí, že pacient má v souladu s § 28 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo:

  • na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
  • zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak - možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje např. na zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží, nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčen aj.,
  • vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
  • být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče,
  • dále na
  1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
  2. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí,
  3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem
    a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; toto neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
  • být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
  • znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
  • odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
  • přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
  • přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  • na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.


PRÁVO PACIENTA NA INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU:

Pacient právo být poskytovatelem srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Tímto se rozumí poskytnutí údajů o

  • příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
  • účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,
  • jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,
  • další potřebné léčbě,
  • omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a
  • možnosti
  1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu (§ 32 zákona o zdravotních službách) a
  2. určit osoby, kterým má být podána informace o jeho zdravotním stavu nebo které mohou být o jeho zdravotním stavu informovány (§ 32 a § 33 zákona o zdravotních službách), nebo naopak vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu kterékoliv osobě podle (§ 33 zákona o zdravotních službách).

Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné.

Pacientovi nebo osobě určené pacientem musí být umožněno klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
 
SVOBODNÝ A INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA S LÉČBOU:

Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Pacient tedy musí mít dostatek informací pro to, aby se mohl rozhodnout, zda s navrhovanou léčbou bude souhlasit.
Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb se pokládá za

  1. svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,
  2. informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách podle § 31 zákona o zdravotních službách; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podání informace vzdal podle § 32 odst. 1.

I přes náležité vysvětlení však může pacient potřebnou péči odmítnout – v takovém případě si o tom ošetřující lékař vyžádá písemné prohlášení (tzv. revers – jeho náležitosti stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci).

V žádném právním předpise sice není stanoveno, jaká doba by měla být pacientovi poskytnuta na rozmyšlenou, v zásadě ale platí, že čím je předpokládaný zákrok náročnější, tím delší by tato doba měla být. V některých případech souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce s poskytnutím zdravotního výkonu musí mít písemnou formu (tj. jestliže povinnost písemné formy souhlasu stanoví zákon o zdravotních službách nebo jestliže s ohledem na charakter zdravotního výkonu byl souhlas v písemné formě zdravotnickým zařízením vyžádán). Obsahové náležitosti písemného souhlasu s poskytnutím zdravotního výkonu pak stanoví vyhláška o zdravotnické dokumentaci.

Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb také odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta.

Pacient může rovněž pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit - jedná se institut tzv. "dříve vysloveného přání" dle § 36 zákona o zdravotních službách. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu, musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta a jeho platnost je 5 let. Nelze respektovat např. takové dříve vyslovené přání, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, nebo pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby.

Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě, kdy mu jeho zdravotní stav neumožňuje souhlas vyslovit (čímž není dotčeno jeho dříve vyslovené přání), nebo v případě léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. Ze stejných důvodů lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, a dále rovněž, jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nebo pokud je u takové osoby podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
 
PRÁVA PACIENTA VE VZTAHU KE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACI:

Ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci má pacient v souladu s § 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, rovněž právo:

  • na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě nebo v jiných zápisech vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu.
  • nahlížet do zdravotnické dokumentace v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem
  • na pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace. Pokud si pacient nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace provede poskytovatel péče ve lhůtě do 30 dnů od obdržení žádosti. Taková žádost se podává ke zdravotnickému zařízení, které ji vede, nejlépe v písemné formě. Poskytovatel může za pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich pořízením. Ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům.
  • určit osobu, která může do zdravotnické dokumentace nahlížet a pořizovat si její výpisy nebo kopie. Určit takovou osobu může i zákonný zástupce pacienta.

O výše uvedených právech poučí pacienta nebo zákonného zástupce pacienta ošetřující lékař.
 
PRÁVO NA INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU ZEMŘELÉHO PACIENTA:

Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách úmrtí a výsledku pitvy, byla-li provedena, právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo do jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, na pořízení výpisů nebo kopií těchto dokumentů mají osoby blízké zemřelému pacientu, neurčil-li za svého života jinak, popřípadě další osoby určené pacientem jako osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu. Pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu.
 
ETICKÝ KODEX PRÁV PACIENTŮ:

V neposlední řadě, Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky vypracovala a schválila kodex o právech pacientů, tzv. Etický kodex práv pacientů, který byl prohlášen za platný dnem 25. 2. 1992:

  • Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
  • Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
  • Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
  • Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
  • V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.
  • Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
  • Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.
  • Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.
  • Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.
  • Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
  • Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

Zpětná vazba na kvalitu poskytnutých informací

Aktualizováno: 25. 2. 2021 10:42

PODÁNÍ STÍŽNOSTI

Má-li pacient za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může:

  1. podat stížnost proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami podle § 93 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a to přímo poskytovateli zdravotních služeb, tedy lékaři nebo vedoucímu zdravotnického zařízení.

    Stížnost může podat pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba blízká (pokud pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav, nebo pokud zemřel), nebo osoba zmocněná pacientem.

    Poskytovatel je nejdřív povinen navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné. Pak má povinnost vyřídit stížnost do 30 dnů od jejího obdržení, přičemž lhůtu lze prodloužit, pokud je prodloužení odůvodněné, o dalších 30 dnů (a zároveň je povinen o prodloužení lhůty informovat stěžovatele). Poskytovatel má povinnost vést o podání stížnosti a o způsobu jejího vyřízení evidenci a umožnit stěžovateli nahlížet do spisu a pořizovat z něj kopie.
    Pokud není poskytovatel k vyřízení stížnosti příslušný, je povinen stížnost ve lhůtě do 5 dnů od jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu.

  2. Pokud stěžovatel nesouhlasí s tím, jak byla vyřízena stížnost směřovaná k poskytovateli, může následně podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb (§ 93 odst. 2 zákona o zdravotních službách). Zároveň uvede důvody, pro které nesouhlasí s vyřízením stížnosti ze strany poskytovatele.

    Správní orgán má na vyřízení stížnosti lhůtu
    • 30 dnů ode dne jejího obdržení
    • 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka
    • 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi.

    Lhůtu v délce 30 dnů lze odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů, zbývající lhůty 90 a 120 dnů lze odůvodněně prodloužit o dalších 60 dnů. Lhůty sice běží od okamžiku obdržení stížnosti, zákon však ke lhůtám 90 a 120 dnů dodává, že lhůta začne běžet až ode dne ustanovení nezávislého odborníka nebo nezávislé odborné komise.

    Pokud není správní orgán k vyřízení stížnosti příslušný, je povinen stížnost ve lhůtě do 5 dnů od jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu.

  3. obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka.

    Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, upravuje podmínky členství v jednotlivých komorách, činnost komor a v jejich rámci rovněž postup při podávání a vyřizování podaných stížností.

    Tento zákon stanoví, že každý lékař, který vykonává na území České republiky lékařské povolání v léčebné a preventivní péči (tj. léčí a pracuje s pacienty), musí být členem České lékařské komory. Stejně tak každý lékař, který vykonává na území České republiky povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory. A v neposlední řadě rovněž absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v lékárenském zařízení na území České republiky, musí být členem České lékárnické komory.

    Zákon svěřuje komorám oprávnění řešit stížnosti na výkon povolání svých členů a zároveň uplatňovat disciplinární pravomoc v rozsahu stanoveném tímto zákonem, pokud člen jejich komory nevykonává své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komor. Pokud má tedy pacient za to, že k takové situaci došlo, má právo se obrátit na konkrétní komoru se svou stížností. Postup řešení takových stížností pak upravují disciplinární řády jednotlivých komor, které jsou ke stažení na internetových stránkách jednotlivých komor:

    Česká lékařská komora: http://www.lkcr.cz/
    Česká stomatologická komora: http://www.dent.cz/
    Česká lékárnická komora: http://www.lekarnici.cz/

  4. obrátí se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče.

    V takovém případě se zdravotní pojišťovna může věcí zabývat pouze za předpokladu, že má s příslušným poskytovatelem zdravotní péče (tj. nemocnicí, klinikou nebo lékařem) uzavřenu smlouvu. Odůvodněnost stížnosti pak pojišťovna prověří prostřednictvím svého revizního lékaře. Vyřízení stížnosti se řídí správním řádem a stížnost by tedy měla být vyřízena ve lhůtě 60 dnů.

    Má-li pacient za to, že jednání úřadů a dalších institucí je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy nebo jsou úřady nečinné, může se obrátit na veřejného ochránce práv - ombudsmana ČR.

    V oblasti zdravotního pojištění a poskytování zdravotní péče může ombudsman přezkoumat např. postup krajského úřadu, Ministerstva zdravotnictví ČR či zdravotní pojišťovny při vyřizování stížnosti pojištěnce, ale není oprávněn prošetřit odbornou medicínskou stránku stížnosti.

    Kontakt a podrobnější informace naleznete na internetových stránkách veřejného ochránce práv zde.

    Pacient se může rovněž obrátit na tzv. nemocničního ombudsmana, není-li spokojen s jednáním či službami konkrétní nemocnice.

    Nemocniční ombudsman je ochráncem práv a zájmů pacientů v dané nemocnici, při které je jeho funkce zřízena. Přijímá návrhy na zlepšení kvality poskytovaných služeb a pomáhá vyřešit nespokojenost pacientů či jejich rodinných příslušníků s poskytovanými službami, a to okamžitě a přímo v nemocnici. V rámci své činnosti nemocniční ombudsman zprostředkovává komunikaci mezi příslušným oddělením nemocnice, vůči němuž stížnost směřuje, a pacientem nebo jeho rodinou, zjistí skutečný stav věci a pomůže zjednat nápravu. Ombudsmana je možné kontaktovat osobně, telefonicky, anebo písemně na e-mail nebo adresu nemocnice. Podrobnější kontaktní informace jsou pak k dispozici přímo v konkrétní nemocnici nebo na jejích internetových stránkách.

    Má-li pacient za to, že došlo k nesprávné aplikaci evropských právních předpisů ze strany správních orgánů, může se obrátit na SOLVIT - Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU, který se zabývá v zásadě jakýmkoli problémem mezi občanem na jedné straně a správním orgánem členského státu EU na straně druhé. SOLVIT je tvořen sítí center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů. SOLVIT centrum jsou umístěna v každém členském státě EU a stejně tak i v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

    Kontakt a podrobnější informace o fungování SOLVIT center naleznete zde.


MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ / MEDIACE

Mediace jako taková je českým právním řádem upravena jen v trestním právu pro účely řešení sporů mezi poškozeným a pachatelem v trestním řízení. Mediace jako alternativa občanského soudního řízení (například na náhradu škody) právním řádem výslovně upravena není, což však neznamená, že by právem byla zakázána či že by její výsledky nebyly po právní stránce považovány za platné.

V rámci mimosoudního řešení vzniklých sporů mohou strany uzavřít tzv. dohodu o narovnání podle § 585 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a tím vyřešit spornou situaci způsobem, který je pro obě strany závazný i bez nutnosti soudního řízení, jehož nevýhodou je mnohdy velká časová i finanční náročnost. Je nutno zdůraznit, že uzavřená dohoda o narovnání má pak obdobné účinky jako rozsudek soudu, přestože k soudnímu řízení nedošlo. Jinými slovy bylo dohodou závazně rozhodnuto o právech a povinnostech dotčených stran a není možné se již znovu platně domáhat plnění z téhož důvodu před soudem.

Základní principy mediace jsou následující:

Mediace je dobrovolný proces a druhou stranu k ní samozřejmě nelze nutit (na rozdíl od soudního řízení). Řešení sporu mediací je tedy věcí dohody obou stran.

Mediace není veřejná, neprobíhá před soudem. Mediace je procesem důvěrným, prováděným za účasti mediátora, kterého si obě strany vyberou. Jemu pak uhradí dohodnutou odměnu, a to buď pouze jedna ze stran, nebo obě strany.

Mediátor je aktivním účastníkem řešení sporné záležitosti, nevystupuje vůči stranám z nadřazené pozice, věc nerozhoduje (jako např. soudce). Jeho úkolem je pomáhat stranám najít takové řešení jejich problému, se kterým budou obě strany spokojeny.

Mediace obvykle směřuje k vyřešení sporné záležitosti daleko rychleji, než je tomu v případě soudního řízení. Sporná záležitost je obvykle řešena během několika mediačních setkání (zpravidla 1- 5 setkání). Pokud strany v jejich průběhu nedosáhnou dohody, je obvykle mediace ukončena a strany se mohou pokusit řešit svůj spor soudní nebo jinou cestou.

SOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ

Možnost řešení sporu soudní cestou je zpravidla pro pacienta volbou v případě, kdy nebylo dosaženo dohody v rámci mimosoudního narovnání, a to např. proto, že se pacient s poskytovatelem zdravotní péče nedohodl na výši náhrady škody, kterou požaduje.

V případě, že se pacient rozhodne obrátit se na soud s občanskoprávní žalobou (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), může tak učinit dvěma způsoby, a to buď prostřednictvím žaloby o náhradu škody (§ 415 a násl. Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), nebo žaloby na ochranu osobnosti (§ 11 a násl. občanského zákoníku). Výše uvedené dva druhy žalob mohou být podány i současně. Každá z nich však nejen sleduje jiný účel, ale rozdíly lze spatřit i v příslušnosti soudů, ve lhůtě určené pro podání žaloby, nákladech řízení, možnostech satisfakce, atd. Žalobu na náhradu škody je totiž možné podat v případě, kdy lékař svým zaviněním způsobil pacientovi nějakou škodu na zdraví; naproti tomu žaloba na ochranu osobnosti se podává v případě neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti (tj. zásah do jeho občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí, rodinného života aj.). Při podání žaloby je zároveň nutno počítat se soudním poplatkem (zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), případně s dalšími výlohami (př. odměna právního zástupce, vyhotovení znaleckého posudku), stejně jako s poměrně velkou časovou náročností celého řízení a s nutností nést břemeno při dokazování svých tvrzení.

Frekventovaněji podávaným typem žalob je zcela jistě žaloba o náhradu škody způsobené pochybením konkrétního zdravotníka. Tu je nutno podat do dvou let ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, jinak dojde k promlčení práva na náhradu škody (a právo pak nelze u soudu úspěšně vymáhat, pokud žalovaná strana uplatní námitku promlčení). Platí však, že i po uplynutí této lhůty může poskytovatel zdravotní péče poškozenému náhradu škody dobrovolně vyplatit.

U soudu se náhrada škody stanovuje v souladu s ustanoveními občanského zákoníku a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Hradí se skutečná škoda, tj. náklady spojené s léčením, dále ušlý zisk (ztráta na výdělku) a náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění (jako jednorázová částka, jejíž výše je určena v souladu s Vyhláškou. V odůvodněných případech může být částka této náhrady zvýšena tak, aby odpovídala skutečné újmě).

Občanský zákoník dále stanoví, že za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění v určité výši, a to 240 000 Kč manželovi nebo manželce, každému dítěti, každému rodiči a každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, a dále 85 000 Kč každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte, a 175 000 Kč každému sourozenci zesnulého. A dále se při usmrcení hradí náklady na výživu pozůstalým a též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře. Rozsah této jednorázové náhrady je tedy v zákoně stanoven absolutními peněžními částkami, v čemž lze spatřovat poněkud neobvyklé řešení v rámci soukromého práva.

Vedle uvedeného práva na jednorázové peněžní vyrovnání může pozůstalý u soudu uplatnit ještě i právo z titulu ochrany osobnosti (§ 11 a násl. občanského zákoníku), kde již výše náhrady této nemajetkové újmy není žádným způsobem limitována.

Může ovšem nastat i situace, kdy pochybení konkrétního zdravotníka/-ků lze považovat za natolik závažné, že by se mohlo jednat o trestný čin (v úvahu přicházejí zejména trestné činy proti životu a zdraví uvedené v Hlavě I. Zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zejména trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 148, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147, usmrcení z nedbalosti dle § 143, aj.). Pak by bylo možné podat trestní oznámení, a to na kterémkoli oddělení Policie ČR či státním zastupitelství. Trestní oznámení lze podat ústně či písemně (dopisem, faxem, elektronickou poštou) a může jej podat kdokoliv, nikoliv pouze poškozený. Podání trestního oznámení není zpoplatněno žádným správním ani jiným poplatkem. Využití tohoto prostředku se ale doporučuje řádně zvážit, jelikož se jedná o krajní prostředek řešení, který by se měl využívat jen v případech skutečně závažných pochybení.

Zpětná vazba na kvalitu poskytnutých informací

Aktualizováno: 25. 2. 2021 10:41

ČESKÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ NÁROKY POJIŠTĚNCŮ A PRÁVA PACIENTŮ

  • Zákon č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  • Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  • Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci
  • Úmluva o lidských právech a biomedicíně - č.96/2001 Sb.m.s. - ke stažení zde

úplná znění všech předpisů platných v České republice naleznete zde


PRÁVNÍ PŘEDPISY EU UPRAVUJÍCÍ NÁROKY POJIŠTĚNCŮ A PRÁVA PACIENTŮ

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004
  • Směrnice č. 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

úplná znění těchto evropských předpisů naleznete zde


ČESKÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ OBLAST ŘEŠENÍ SPORŮ:

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
  • Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
  • Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře
  • Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
  • Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád

úplná znění všech předpisů platných v České republice naleznete zde

Zpětná vazba na kvalitu poskytnutých informací

Aktualizováno: 25. 2. 2021 10:41

Informace o poskytovatelích zdravotní péče jsou k dispozici na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, kde je možno pomocí zadaných kritérií vyhledat konkrétní zdravotnické zařízení a detailní informace o něm, mj. též informaci o tom, se kterými zdravotními pojišťovnami má dané zařízení uzavřeny smlouvy.

Číst dál: ...

Aktualizováno: 25. 2. 2021 10:40

1. Vycestování do EU, EHP, či Švýcarska

Souhlas může být udělen na základě evropských nařízení 883/04 a 987/09, nebo na základě § 16 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (v případě v ČR nehrazené péče, pokud jde o jedinou možnost léčení pacienta)

Rozsah nároku na plánovanou péči na území EU, EHP a ve Švýcarsku v případě udělení souhlasu na základě čl. 20 nařízení Rady a EP 883/04 a čl. 25 nařízení Rady a EP č. 987/09:

  • V případě, že je souhlas udělen, mají pojištěnci na území státu léčení nárok na stejné zacházení a stejnou úhradu péče, jako místní pojištěnci.
  • Souhlas vydává česká ZP ve formě rozhodnutí. Na jeho základě je vystaven nárokový doklad S2, který je nutno předložit instituci ve státě cíleného léčení (případně předem dohodnout s poskytovatelem, že tuto administrativu sám zařídí).
  • Ve státech, kde je péče hrazena místními pojišťovnami přímo poskytovatelům, uhradí náklady zdravotnickému zařízení místní pojišťovna (výpomocná pojišťovna). Náklady dodatečně přeúčtuje prostřednictvím styčných orgánů pojišťovně české.
  • Pokud místní pojištěnci hradí za stejnou péči určitou částku spoluúčasti, vztahuje se tato povinnost i na českého pojištěnce.
    • Pokud pojištěnec zaplatí část ceny v hotovosti, může požádat svou českou zdravotní pojišťovnu o ověření, zda by mu neměla být část nákladů refundována. To přichází v úvahu pouze v případech, kdy jde o péči hrazenou v ČR ze zdravotního pojištění, přičemž česká cena stejné péče je vyšší než cena, kterou uhradila místní výpomocná pojišťovna.
    • Pokud pojištěnec, kterému byl udělen souhlas s vycestováním za zdravotní péčí, zaplatí celou péči v jiném státě v hotovosti (např. protože v daném státě v prvé fázi hradí celé náklady pojištěnec nebo byl souhlas udělen dodatečně), měl by požádat svou českou zdravotní pojišťovnu o refundaci. Zdravotní pojišťovna ověří, zda a případně do jaké výše by mu měly být vynaložené náklady refundovány podle předpisů státu léčení. Po sdělení refundovatelné částky může pojištěnec požádat ještě o prověření ceny, kterou za stejnou péči hradí česká zdravotní pojišťovna v rámci českého systému veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnec má nárok na refundaci do výše té ceny, která je pro něj příznivější. Refundovaná částka ovšem samozřejmě nemůže být vyšší, než částka, kterou pojištěnec za léčení skutečně vynaložil. Pro dodatečnou refundaci je v každém případě nutné, aby pojištěnec předložil zdravotní pojišťovně takové doklady o zaplacení, ze kterých bude zřejmé, jakých výkonů zdravotní péče se týkají.

Rozsah nároku na plánovanou péči v EU, EHP a ve Švýcarsku v případě udělení souhlasu dle §16 zákona č. 48/1997 Sb.

  • Pokud byl souhlas zcela výjimečně udělen dle §16 zákona č. 48/1997 Sb., (jediná možnost léčení) jsou náklady hrazeny zahraničnímu poskytovateli přímo zdravotní pojišťovnou


Podmínky udělení souhlasu:

  • v případě, že jde o zdravotní péči, která je v ČR poskytována a hrazena z veřejného zdravotního pojištění, přičemž nemůže být na území ČR poskytnuta bez zbytečného odkladu, je na vydání souhlasu s úhradou plánované zdravotní péče právní nárok.
  • pokud jde o zdravotní péči, která v ČR není z veřejného zdravotního pojištění hrazena, není na souhlas právní nárok.
  • v případě, že jde o zdravotní péči, která je v ČR poskytována a hrazena z veřejného zdravotního pojištění, přičemž může být na území ČR poskytnuta bez zbytečného odkladu, není na souhlas právní nárok.
  • při posuzování co je „zbytečným odkladem“ má být v každém individuálním případě vzat v úvahu minulý i současný zdravotní stav pojištěnce stejně tak jako očekávaný vývoj nemoci, bolestivost a možnost návratu do pracovního procesu.
  • zdravotní pojišťovna může na základě svého zvážení a ve prospěch pacienta souhlasit s vycestováním za vyžádanou péčí i v těch případech, kdy na souhlas není právní nárok. Není však povinna tímto způsobem postupovat. V těchto případech může jít o dva typy souhlasu. Souhlas dle evropských nařízení 883/04 a 987/09, nebo zcela výjimečně (pouze v případě, že jde o jedinou možnost z hlediska zdravotního stavu pojištěnce) souhlas dle §16 zákona č. 48/1997 Sb.
  • Pokud byl souhlas zcela výjimečně udělen dle §16 zákona č. 48/1997 Sb., (jediná možnost léčení) jsou náklady hrazeny zahraničnímu poskytovateli přímo zdravotní pojišťovnou

Postup při podání žádosti o udělení souhlasu a řízení v této věci:

  • Vzor žádosti
  • Na posouzení žádosti o souhlas se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
  • Pojištěnec se na svou zdravotní pojišťovnu obrací buď přímo, nebo prostřednictvím zmocněnce na základě písemné plné moci (případně zákonného zástupce). Zmocněno může být i zdravotnické zařízení.
  • Žádost musí obsahovat obecné náležitosti podání podle § 37 správního řádu, tj. musí z ní být patrno:

- kdo ji činí,
- které věci se týká a co se navrhuje,
- jméno, příjmení, datum narození osoby a místo jejího trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, dále musí žádost obsahovat
- označení zdravotní pojišťovny, které je určeno, a
- podpis osoby, která ji podává, nebo podpis osoby (typicky lékař, nebo zástupce zdravotnického zařízení) oprávněné jednat za pojištěnce na základě plné moci (v tom případě by měla být přiložena též plná moc).

  • Nad rámec náležitostí stanovených ve správním řádu musí žádost obsahovat údaje o:

- členském státě, v němž má být péče poskytnuta
- období, v němž má být péče poskytnuta,
- druhu péče, která má být poskytnuta, a měla by obsahovat též důvod žádosti o udělení souhlasu s vycestováním osoby za péčí.

  • Přílohou žádosti může být rovněž stanovisko ošetřujícího lékaře nebo lékaře-specialisty v daném oboru.
  • Pokud jde o žádost o souhlas s nemocniční léčbou v jiném státě, musí žádost obsahovat i specifikaci zdravotnického zařízení, ve kterém má být poskytnuta.
  • Žádost je zaevidována a založen příslušný spis. Zdravotní pojišťovna posoudí, zda žádost netrpí vadami a vydá oznámení o zahájení správního řízení.
  • O výsledku řízení vydá zdravotní pojišťovna bez zbytečného odkladu rozhodnutí (nejpozději ve lhůtě dané správním řádem, zpravidla tedy do 30 dnů).
  • Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně s odůvodněním a poučením o možnosti odvolání k rozhodčímu orgánu pojišťovny.
  • Pokud zdravotní pojišťovna žádosti ani po odvolání nevyhoví, může se žadatel obrátit na soud
  • Pokud zdravotní pojišťovna žádosti vyhoví, vystaví pojištěnci osvědčení o souhlasu, kterým je nárokový doklad S2.  


2. vycestování mimo EU, EHP, Švýcarsko a smluvní státy

  • s výjimečným souhlasem zdravotní pojišťovny v případě péče v ČR nehrazené a neposkytované, která je jedinou možností léčení z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (§16 zákona č. 48/1997 Sb.)
  • Pro podání žádosti o souhlas platí obdobná pravidla jako u podání žádosti v případě léčení na území států EU, EHP, Švýcarska a smluvních států podle evropských nařízení 883/04 a 987/09.
  • Pojišťovna v případě udělení souhlasu hradí náklady přímo poskytovateli


3. vycestování do smluvního státu

  • Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko, Tunisko)
  • udělení, nebo neudělení souhlasu je zcela na zvážení zdravotní pojišťovny
  • pro podání žádosti platí stejná pravidla jako při podání žádosti o souhlas s úhradou plánované zdravotní péče ve státě EU, EHP a Švýcarska
  • v případě, že je souhlas udělen dle mezinárodní smlouvy, mají pojištěnci na území státu, kam za péčí cestují, nárok na stejné zacházení a úhradu stejné ceny péče, jako v případě místních pojištěnců.

Souhlas vydává ZP ve formě rozhodnutí. Na jeho základě je vystaven nárokový doklad 112, který je nutno předložit instituci ve státě cíleného léčení.

Zpětná vazba na kvalitu poskytnutyých informací

Aktualizováno: 25. 2. 2021 10:20

Nařízení EP a Rady

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 883/2004

Nařízení EP a Rady (EU) č. 465/2012, kterým se mění Nařízení 883/2004 a 987/2009

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje osobní rozsah nařízení 883/2004 a 987/2009 na osoby ze třetích států

Nařízení Rady (EHS) 1408/71574/72

 

Rozhodnutí Správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení

Rozhodnutí Správní komise č. S1 - o Evropském průkazu zdravotního pojištění

Rozhodnutí Správní komise č. S2 - o technické specifikaci Evropského průkazu zdravotního pojištění

Rozhodnutí Správní komise č. S3 - kterým se vymezují dávky, na něž se vztahuje čl. 19 odst 1 a čl. 27 odst. 1 nařízení 883/04 (nezbytné dávky)

Rozhodnutí Správní komise č. S4 - o postupech mezinárodního přeúčtování nákladů mezi institucemi

Rozhodnutí Správní komise č. S5 - o výkladu pojmu "věcné dávky"

Rozhodnutí Správní komise č. S6 - o registraci v členském státě bydliště

Rozhodnutí Správní komise č. S7 - o přechodu mezi nařízením 1408/71 a 883/04 ve věci mezinárodního přeúčtování

Rozhodnutí Správní komise č. S8 - o nároku na protézu, velkou protetickou pomůcku nebo jinou důležitou věcnou dávku

Rozhodnutí Správní komise č. S9 - o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení 883/2004

Rozhodnutí Správní komise č. S10 - o přechodu od nařízení 1408/71 a 574/72 k nařízením 883/2004 a 987/2009 a o uplatňování postupů úhrady

Rozhodnutí Správní komise č. A1 - o zřízení dialogu a dohodovacího řízení ve věci použitelných právních předpisů

Rozhodnutí Správní komise č. A2 - vyslaní pracovníci

Rozhodnutí Správní komise č. A3 - sčítání nepřerušovaných období

Rozhodnutí Správní komise č. H1 - o přechodu mezi nařízeními 1408/71 a 883/04

Rozhodnutí Správní komise č. H2 - o pravidlech fungování a jednání Technické komise

Rozhodnutí Správní komise č. H3 - přepočítací kurzy měn

Rozhodnutí Správní komise č. H4 - o pravidlech fungování a jednání Účetní komise (Audit Board)

Rozhodnutí Správní komise č. H5 - o spolupráci v boji proti podvodům a omylům

Rozhodnutí Správní komise č. H6 - o uplatňování určitých zásad týkajících se sčítání dob podle čl.6 nařízení 883/2004

Rozhodnutí Správní komise č. E1 - postup institucí během přechodného období

Rozhodnutí Správní komise č. E2 - o stanovení postupu řízení změn v Master Directory

Rozhodnutí Správní komise č. E3 - o přechodném období

Rozhodnutí Správní komise č. E4 - o přechodném období

Rozhodnutí Správní komise č. E5 - o praktických opatřeních pro přechodné období

 

Doporučení Správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení

Doporučení č. S1, které se týká finančních aspektů přeshraničního dárcovství orgánů od žijících dárců

 

Ostatní dokumenty EU

Směrnice EP a Rady o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči

Rozsudek Soudního dvora EU č. C-173/09 v případu Elčinov

Rozsudek Soudního dvora EU č. C-345/09 v případu van Delft

 

Předpisy upravující vztah se Spojeným královstvím

Výstupová dohoda

Dohoda o obchodu a spolupráci

 

Mezinárodní smlouvy

 Smlouva se Sýrií

 Správní ujednání ke Smlouvě se Sýrií

 Smlouva s Albánií

 Správní ujednání ke Smlouvě s Albánií

Smlouva s Izraelem

 Smlouva s Japonskem

 Správní ujednání ke Smlouvě s Japonskem

Smlouva s Jugoslávií (Srbsko a Černá hora)

Správní ujednání ke Smlouvě s Jugoslávií (Srbsko a Černá Hora)

Smlouva s Makedonií

Správní ujednání ke Smlouvě s Makedonií

Text dohody mezi CMU a Makedonským fondem zdravotního pojištění o používání EHIC v Makedonii

 Smlouva s Tunisem

 Správní ujednání ke Smlouvě s Tunisem

Smlouva s Tureckem

Správní ujednání ke Smlouvě s Tureckem

 Smlouva s USA

 Správní ujednání ke Smlouvě s USA

Doplněk ke Smlouvě s USA

 

 

Aktualizováno: 4. 2. 2021 21:25

Spojené království začalo od 11.1.2021 vystavovat nové průkazy zdravotního pojištění – Global Health Insurance Card (GHIC). Těmito průkazy mohou britští pojištěnci prokázat svůj nárok na nezbytnou péči v celé Evropské unii. Stávající Evropské průkazy zdravotního pojištění ve všech podobách lze i nadále používat, dokud nevyprší jejich platnost. Průběžně budou nahrazovány novými průkazy.

Číst dál: Nové...

Aktualizováno: 3. 2. 2021 9:54

Přestože Spojené království vystoupilo z Evropské unie, nedojde nakonec díky nové dohodě mezi UK a EU o obchodu a spolupráci k výrazným změnám v poskytování zdravotní péče osobám pojištěným ve Spojeném království. Nadále budou platit Evropské průkazy zdravotního pojištění vystavené britskými institucemi do data uvedeného na průkazu, jejich platnost tedy nebude ukončena k 31.12.2020, jak bylo původně avizováno.

Číst dál: BREXIT...

Aktualizováno: 12. 1. 2021 16:00

Kde nás najdete?

Kancelář zdravotního pojištěníPřechod do Google mapy
nám. W. Churchilla 1800/2
130 00 PRAHA 3
tel. +420 236 033 411
infokancelarzp.cz
IČ 70938393
Datová schránka: 939ut2i

Poznámka: symbol v emailových adresách nahraďte @ (zavináčem)

 

 Ředitelství

Jméno
Pozice
Tel.
e-mail
 JUDr. Ladislav Švec ředitel 236 033 411 ladislav.sveckancelarzp.cz
 ředitel Kanceláře zdravotního pojištění
                                 
 Sekretariát
  236 033 411 infokancelarzp.cz
       

 

Administrativa

Jméno
Pozice
Tel.
e-mail
 PhDr. Mgr. Adam Ander
zástupce ředitele
236 033 412 adam.anderkancelarzp.cz
       
 Bc. Eva Přikrylová
asistentka ředitele
236 033 411 infokancelarzp.cz
           
 Ing. Jiří Čížek
IT projekty 236 033 414 jiri.cizekkancelarzp.cz
        
 Vladimíra Šmídová
IT helpdesk 236 033 423 vladimira.smidovakancelarzp.cz
        
 Ing. Andrea Kadrmasová
referent 236 033 416
andrea.kadrmasovakancelarzp.cz
Potvrzení dočasně nahrazující EHIC     
 MUDr. Jana Kárníková
zdravotní péče
236 033 427 jana.karnikovakancelarzp.cz
vedoucí oddělení zdravotní péče, ověřování ceny poskytnuté péče    
 Zdeněk Beran
IT 236 033 424 zdenek.berankancelarzp.cz
systémový analytik
   
 Bc. Martin Mejzr
IT 236 033 426 martin.mejzrkancelarzp.cz
systémový analytik, clearingové centrum
   
Doc. MUDr. Karel Němeček, CSc
  konzultant karel.nemecekkancelarzp.cz
Farmakologický konzultant, agenda VILP    
Mgr. Kajetána Ternbachová
referent   kajetana.ternbachovakancelarzp.cz
Sledování dekubitů
   
Ing. Ladislav Wagner
    ladislav.wagnerkancelarzp.cz
Agenda VILP
 
 MUDr. Helena Rathousová
    helena.rathousovakancelarzp.cz
 Ukazatele kvality  
 Petr Pyszko
IT  
petr.pyszkokancelarzp.cz
IT specialista, agenda VILP  
 Petr Houser
referent  236 033 419
petr.houserkancelarzp.cz
Specialista EU

Ekonomické oddělení

Jméno
Pozice
Tel.
e-mail
 Blanka Rezková
vedoucí 236 033 418 blanka.rezkovakancelarzp.cz
vedoucí ekonomického oddělení
 Jana Lacinová
referent 236 033 413 jana.lacinovakancelarzp.cz
zpracování závazků DE, SK
 Jakub Sopoušek referent 236 033 422 jakub.sopousekkancelarzp.cz
zpracování pohledávek EU, přeplatky
 Nina Zifčáková referent 236 033 417 nina.zifcakovakancelarzp.cz
zpracování reklamací CZ pohledávek - DE, úhrady z EU
 Daniela Boušová účetní 777 606 508 daniela.bousovakancelarzp.cz
 
 Helena Fučíková referent 236 033 415 helena.fucikovakancelarzp.cz
zpracování reklamací CZ pohledávek
 Ivana Horová referent 236 033 420 ivana.horovakancelarzp.cz
zpracování pohledávek CZ, PL
 Veronika Benáková
referent   veronika.benakovakancelarzp.cz
zpracování závazků DE

 

Aktualizováno: 12. 1. 2021 11:13

Byl to maraton a sprint - těmito slovy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla dne 24.12.2020 zprávu o dosažení dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci. Tato dohoda, kromě jiného, obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která téměř zcela kopírují dosud aplikovaná evropská nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Dohoda se bude předběžně aplikovat od 1.1.2021.

Číst dál: BREXIT...

Aktualizováno: 30. 12. 2020 11:41

Kontaktní informace

Kompletní kontakty naleznete zde!
Kancelář zdravotního pojištění, Praha 3, Žižkov, nám. W. Churchilla 1800/2, PSČ 130 00, Tel: +420 236 033 411, IČ: 70938393
Email: info @ kancelarzp.cz ; www: http://www.kancelarzp.cz/; Datová schránka: 939ut2i