Práva pacientů v ČR

PRÁVA PACIENTA VE VZTAHU K LÉČBĚ:

Ve vztahu k léčbě platí, že pacient má v souladu s § 28 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo:

  • na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
  • zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak - možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje např. na zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží, nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčen aj.,
  • vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
  • být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče,
  • dále na
  1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
  2. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí,
  3. přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem
    a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; toto neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
  • být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
  • znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
  • odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
  • přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
  • přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  • na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.


PRÁVO PACIENTA NA INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU:

Pacient právo být poskytovatelem srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách. Tímto se rozumí poskytnutí údajů o

  • příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji,
  • účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů,
  • jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta,
  • další potřebné léčbě,
  • omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a
  • možnosti
  1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu (§ 32 zákona o zdravotních službách) a
  2. určit osoby, kterým má být podána informace o jeho zdravotním stavu nebo které mohou být o jeho zdravotním stavu informovány (§ 32 a § 33 zákona o zdravotních službách), nebo naopak vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu kterékoliv osobě podle (§ 33 zákona o zdravotních službách).

Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné.

Pacientovi nebo osobě určené pacientem musí být umožněno klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
 
SVOBODNÝ A INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA S LÉČBOU:

Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Pacient tedy musí mít dostatek informací pro to, aby se mohl rozhodnout, zda s navrhovanou léčbou bude souhlasit.
Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb se pokládá za

  1. svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,
  2. informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách podle § 31 zákona o zdravotních službách; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podání informace vzdal podle § 32 odst. 1.

I přes náležité vysvětlení však může pacient potřebnou péči odmítnout – v takovém případě si o tom ošetřující lékař vyžádá písemné prohlášení (tzv. revers – jeho náležitosti stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci).

V žádném právním předpise sice není stanoveno, jaká doba by měla být pacientovi poskytnuta na rozmyšlenou, v zásadě ale platí, že čím je předpokládaný zákrok náročnější, tím delší by tato doba měla být. V některých případech souhlas pacienta nebo jeho zákonného zástupce s poskytnutím zdravotního výkonu musí mít písemnou formu (tj. jestliže povinnost písemné formy souhlasu stanoví zákon o zdravotních službách nebo jestliže s ohledem na charakter zdravotního výkonu byl souhlas v písemné formě zdravotnickým zařízením vyžádán). Obsahové náležitosti písemného souhlasu s poskytnutím zdravotního výkonu pak stanoví vyhláška o zdravotnické dokumentaci.

Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb také odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta.

Pacient může rovněž pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit - jedná se institut tzv. "dříve vysloveného přání" dle § 36 zákona o zdravotních službách. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu, musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta a jeho platnost je 5 let. Nelze respektovat např. takové dříve vyslovené přání, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, nebo pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby.

Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě, kdy mu jeho zdravotní stav neumožňuje souhlas vyslovit (čímž není dotčeno jeho dříve vyslovené přání), nebo v případě léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. Ze stejných důvodů lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům, a dále rovněž, jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nebo pokud je u takové osoby podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.
 
PRÁVA PACIENTA VE VZTAHU KE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACI:

Ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci má pacient v souladu s § 65 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, rovněž právo:

  • na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě nebo v jiných zápisech vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu.
  • nahlížet do zdravotnické dokumentace v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem
  • na pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace. Pokud si pacient nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace provede poskytovatel péče ve lhůtě do 30 dnů od obdržení žádosti. Taková žádost se podává ke zdravotnickému zařízení, které ji vede, nejlépe v písemné formě. Poskytovatel může za pořízení výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich pořízením. Ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům.
  • určit osobu, která může do zdravotnické dokumentace nahlížet a pořizovat si její výpisy nebo kopie. Určit takovou osobu může i zákonný zástupce pacienta.

O výše uvedených právech poučí pacienta nebo zákonného zástupce pacienta ošetřující lékař.
 
PRÁVO NA INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU ZEMŘELÉHO PACIENTA:

Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, příčinách úmrtí a výsledku pitvy, byla-li provedena, právo v přítomnosti zdravotnického pracovníka nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo do jiných zápisů vztahujících se ke zdravotnímu stavu pacienta, na pořízení výpisů nebo kopií těchto dokumentů mají osoby blízké zemřelému pacientu, neurčil-li za svého života jinak, popřípadě další osoby určené pacientem jako osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu. Pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu.
 
ETICKÝ KODEX PRÁV PACIENTŮ:

V neposlední řadě, Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky vypracovala a schválila kodex o právech pacientů, tzv. Etický kodex práv pacientů, který byl prohlášen za platný dnem 25. 2. 1992:

  • Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
  • Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
  • Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
  • Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
  • V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.
  • Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
  • Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.
  • Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.
  • Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.
  • Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
  • Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

Kontaktní informace

Kompletní kontakty naleznete zde!
Kancelář zdravotního pojištění, Praha 3, Žižkov, nám. W. Churchilla 1800/2, PSČ 130 00, Tel: +420 236 033 411; Fax: +420 222 734 951, IČ: 70938393,
Email: info @ kancelarzp.cz ; www: http://www.kancelarzp.cz/; Datová schránka: 939ut2i